Jak se letos vyvíjely úrokové sazby a co můžete očekávat v roce 2019?

Letošní rok se, co se hypoték a úvěrů týče, nesl ve znamení změn a zvyšování sazeb. Ty například Česká národní banka doposud zvedla jen za letošní rok už popáté. Naposledy tak učinila na jednání své rady 1. listopadu. Jak se to projeví na úvěrech na bydlení?

Zvýšení sazeb v listopadu

ČNB na jednání své rady dne 1.11.2018  zvýšila dvoutýdenní repo sazbu 1,75 %, lombardní sazbu na 2,75 % a diskontní sazby na 0,75 %.

Nečekat nebo doufat v lepší časy?

Doby rekordně nízkých úroků jsou pryč. A i přesto, že celý letošní rok znamenal v hypotečním světě zásadní změny, které mohou až čtvrtině žadatelů zkomplikovat cestu za vlastním bydlením, úroky jsou historicky stále poměrně nízko.  Pokud váháte, zda cestu do banky přece jen odložit a nepočkat na výhodnější podmínky, tak lepší patrně v budoucnu jen tak nebudou. “V nejbližších dnech můžeme skutečně očekávat skokové navyšování sazeb. Předpokládáme, že aktuální stoupající trend úrokových sazeb se bude držet nadále i v roce 2019. Domníváme se, že se sazba stabilizuje kolem 3,5 %,” hodnotí situaci Miroslav Majer, hlavní hypoteční specialista portálu Hypo na míru.

Kdo chce tedy úrok ještě pod tři procenta, měl by si hypotéku sjednat co nejdříve, nejlépe ještě do konce roku. Je totiž nasnadě, že už zkraje roku 2019 bude sazba okolo tří procent běžná.

Pokud chcete získat přehled o aktuálních nabídkách bank, využijte z pohodlí domova náš online srovnávač hypoték.

Vývoj sazeb v datech

Z dat České národní banky vyplývá, že historicky nejníž byla průměrná úroková sazba na hodnotě 1,9 %, a to na konci roku 2016. Naopak nejvyšší sazby u hypoték byly v roce 2003 – průměrně se tehdy na bydlení půjčovalo s úrokem 5,8 %. K výraznějšímu poklesu pak došlo v polovině roku 2005, kdy se sazby průměrně dostaly na hodnotu 3,8 %. Poté ale přišla další zdražování a sazby začaly klesat až v roce 2010.

Ještě začátkem letošního roku byla roční sazba průměrně 2,3 %. Nárůst ke 3 % se očekává již zkraje roku 2019.

Co ovlivňuje výši úrokové sazby?

Ceny hypoték stanovuje řada faktorů. V neposlední řadě ČNB. Ta kromě samotného zvyšování sazeb ovlivňuje ceny hypoték svými doporučeními. Za poslední dva roky vydala hned několik takových doporučení, kterými zásadně  ovlivnila hypoteční trh a šance žadatelů hypotéku získat. Prvním z těchto výrazných doporučení byl zákaz poskytování tzv. stoprocentních hypoték, který přišel v roce 2016. Od října tohoto roku mohou banky poskytovat hypotéky pouze do výše 95 % hodnoty ceny nemovitosti (tzv. LTV – tedy loan to value). Úvěry s LTV 85 – 90 % mohou poskytovat pouze v množství 10 % z celkového objemu úvěrů. Další zpřísnění přišlo v dubnu 2017  a stáhlo LTV na 80 % (90% LTV pouze v objemu 10 % všech úvěrů). Další výrazné změny přišly v říjnu letošního roku a týkají se bonity klientů. Podle nových pravidel nesmí celkový dluh žadatele překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu (a splátka nesmí činit více než 45 % čistého měsíčního výdělku).

Obecně platí, že čím  menší procento z ceny nemovitosti potřebujeme hradit hypotékou, tím výhodnější úrokovou  sazbu získáme.

V neposlední řadě nelze opomenout tzv. rizikovou marži. Ta je spojena s aktuální tržní situací a reflektuje ji do cen úvěrů. Tento faktor také závisí na bonitě klienta a na dalších ukazatelích, jako je délka splatnosti úvěru, fixace, LTV atd. Výše této marže roste v době finanční nestability na trhu, banky tak kompenzují podstupovaná rizika.

Modelový příklad hypotéky

V aktuální situaci může například dvoučlenná rodina s čistým měsíčním příjmem 40 tisíc korun,  se spotřebitelským úvěrem s měsíční splátkou tři tisíce korun, na nákup nemovitosti, na niž mají našetřeno 20 % ceny, se splatností třiceti let, pětiletou fixací, pojištěním a úrokem 2,79 %, získat hypotéku přibližně 3,5 milionu korun.