Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Jak si na rodičovské zvýšit příjmy a kdy je třeba počítat s doplatkem zdravotního pojištění?
Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání. Státem vyplácené dávky zdaleka nepokryjí veškeré potřebné výdaje a některým rodinám nezbývá než hledat dodatečné zdroje příjmu.
„Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace. Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou. Pro oba rodiče je rovněž nezbytné pojištění pro případ smrti, vážné nemoci a trvalé invalidity,“ upozorňuje Miroslav Čejka, specialista pojištění fintech startupu hyponamíru.cz.
Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit, není tedy potřeba o volno žádat.
Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupují ženy obvykle šest týdnů před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku osmého týdne.
Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (pozn. zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění. K přiznání toto dávky je nutné splnit dvě základní podmínky.
Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru). U příjmů ze zaměstnání odvádí nemocenské pojištění automaticky zaměstnavatel, a to v rámci platby pojistného na sociální zabezpečení.
OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění. Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Může ovšem i nadále podnikat prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob.
V případě, kdy si matka jako OSVČ nemocenské pojištění neplatila, peněžitou pomoc v mateřství nezíská.
Druhou podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je splnění minimální doby trvání nemocenského pojištění. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud jich bylo více, doby pojištění se v období dvou let sčítají.
V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (pozn. ze zaměstnání nebo z podnikání) trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na dávku.
Mezi dávky nemocenského pojištění patří kromě peněžité pomoci v mateřství také otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Více informaci k těmto dávkám jsou k dispozici na stránkách ČSSZ.
Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila. Nutné je rovněž uzavření písemné dohody s matkou, která potvrzuje, že muž bude o dítě pečovat.
Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství. Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. Jedná se totiž o osobu spadající do kategorie státních pojištěnců.
V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější. Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění. Výši částky určí výpočet doplatku.
Rodičovská dovolená obvykle plynule navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimkou jsou situace, kdy si matky pracující jako OSVČ před porodem neplatily nemocenské pojištění (pozn. nevznikl u nich nárok na peněžitou pomoc v mateřství). V těchto případech následuje rodičovská dovolená ihned po narození dítěte.
Rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte. Legislativa rodičovské dovolené ukládá zaměstnavateli povinnost poskytnout rodičovskou dovolenou po tuto dobu.
Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun. Rodičovský příspěvek získá rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně a celodenně řádně pečuje o dítě.
U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny. U tohoto příspěvku není zkoumán ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.
O rodičovský příspěvek je třeba požádat. K vyřízení žádosti není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ. Naleznete zde nejen praktické informace, ale také praktického průvodce rodičovským příspěvkem.
Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti. Pokud v době trvání rodičovské nastoupí zpět do zaměstnání, příslušné pojistné vypočítá a odvede zaměstnavatel.
V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné. Při přerušení nebo zrušení živnosti a oznámení této skutečnosti pojišťovně je plátcem zdravotního pojištění stát.
V průběhu roku musí OSVČ platit vyměřené měsíční zálohy na zdravotní pojištění (tzn. příspěvek na zdravotní pojištění). Výše této zálohy je vypočtena v rámci podaného ročního přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (pozn. výjimkou jsou podnikatelé využívající paušální daň).
Termíny pro podání přehledu OSVČ jsou v roce 2024 následující:
Vypočtený doplatek na zdravotním pojištění musí OSVČ zaplatit nejpozději do 8 dnů od podání přehledu.
Jak snadno zjistit, zda vám vznikl nárok na doplatek zdravotního či sociálního pojištění? V případě zdravotního pojištění se podívejte na přehled pojištění u vaší zdravotní pojišťovny. U sociálního pojištění můžete využít ePortál ČSSZ.
Zdravotní pokrytí během mateřství se vyplatí v předstihu probrat například se zkušeným účetním či daňovým poradcem. Samozřejmě zeptat se můžete i pracovníků vaší pojišťovny. Důležité je rovněž sledovat změny ve zdravotním pojištění. Důležité je vědět, kdo platí zdravotní a sociální pojištění při rodičovské dovolené OSVČ.
Vhodné socioekonomické podmínky podporují dobré fungování rodiny. Už v okamžiku plánování přírůstku do rodiny je třeba probrat otázku finančního zajištění včetně možné slučitelnosti práce a péče o dítě.
Brzy po narození dítěte často přichází na řadu i otázka nového bydlení. Nižší příjem stěžuje rodinám přístup k financování bydlení hypotékou. Možnosti získání hypotéky ovšem existují. Přečtěte si, jak žádat o hypotéku v těhotenství nebo při mateřské.
Rozpočet domácností samoživitelů bývá často vypjatý. Najde se ovšem řada samoživitelů, kteří mají slušný příjem a žádají o hypotéku. Kdy dosáhnou na potřebný úvěr na bydlení? Pokračujte čtením článku Hypotéka pro samoživitelku: Vše, co potřebujete vědět.
